2010 Cestování v čase

 
Včera jsme chystali věci na tábor a dneska už je po prázdninách. Uteklo to jako voda a já za všechny, co se na chodu tábora podíleli, věřím, že se všem účastníkům líbil. 
     Během 14dní našeho letošního tábora měly děti možnost stát se součástí dějin a prožít si tak některá zásadní období v historii Země. Opět jsme měli klasicky tři oddíly - cestovatele - a ti mezi sebou v různých časových obdobích soupeřili v získávání ingredience pro výrobu léku proti Zapomnětlivce. Nemoci, která postihla Zemi a pokud lék neuvaříme, všichni všechno zapomenou, nastane chaos a budeme ztraceni. Protože si to pamatuji, byla naše výprava úspěšná:) 
     Postupně jsme museli získat: kapku krve posvátné kočičky Micinky, černou kost z bílého mamuta, kořen mandragory, lektvar od alchymisty, kouzelný tabák a vavřín z věnce pro vítěze. Každá z ingrediencí se dala sehnat v jiném časovém období, takže jsme si celkem slušně zacestovali časem. Dostali jsme se do Egypta, kde jsme museli pomoci udobřit rozhněvané božstvo pomocí stavby pyramid. Do pravěku, kde po nás pravěký člověk chtěl poshánět věci pro svůj kmen a předat tajemství ohně. Taky jsme v pravěku lovili mamuty, abychom měli zásoby masa a vyráběli pravěké zbraně, protože ty naše zmizely. 
     Ve středověku jsme byli u dvora Rudolfa II., který po nás chtěl, abychom mu posbírali jeho pexeso. Prostě výstřelek panovníka ;) Rudolf nás taky poslal na cestu do Nové Bystřice a museli jsme hledat zprávy. Jednu jsme nakonec vyptali od průvodčího ve vlaku a druhou měli ve městě u řezníka. Aspoň jsme se dostali na chvíli do města a mohli si nakoupit spousty dobrot ;) V této etapě jsme vlastně nakonec získali přísady dvě. 
     Docestovali jsme až do starověkého Řecka, kde jsme se museli zúčastnit olympiády, abychom mohli získat vavřín z věnce pro vítěze. Ještě že jsme sebou měli tolik úspěšných sportovců. Taky jsme si zahráli divadlo. Scénky, které dali děti dohromady byli tak dobré, že je museli hrát několikrát v průběhu tábora. 
     Dál jsme se ocitli na divokém západě. Hlavním tématem tady bylo zlato, jak taky jinak. Získávání peněz na nákup těžišť a hlavně těžba zlata se dětem moc líbily. Volné chvíle na divokém západě si také zpříjemnili střelbou na bizony a závody psích spřežení. 
     Díky k tomu, že náš stroj času nebyl neomylný jsme se na závěr dostali i do budoucnosti. V budoucnosti nebylo co získávat, ale i tak jsme se museli vydat na průzkum a taky jsme zde posháněli poslední zásoby na cestu. Protože jsme měli štěstí, ocitli jsme se v budoucnosti zrovna na Silvestra, takže jsme si užili i krásný (na našich stránkách již tolik diskutovaný) ohňostroj. 
     No a aby nebyla jenom "samá pozitiva", měli jsme na táboře i jedno "poprvé". Poprvé, za celých dvacet let co tábory pořádáme, si přijeli rodiče pro dítě, kterému se na táboře nelíbilo. Těžko říct, zda by se mu tam začalo později líbit, ale myslím, že je to škoda. Začátek bývá pro některé děti těžký, ale i ty pak rády na naše tábory vzpomínají. No a také nás po týdnu opustili dva chlapečci, kteří nechtěli, ale z důvodu nemoci museli. 
     Protože po našem táboře už nikdo nepokračoval, měly naše děti jedinečnou možnost užít si i bourání tábora. I díky jejich pomoci jsme nakonec tábořiště uvedli do původního stavu – což znamená, že tam nezůstalo vůbec nic. 
     A tak už je letošní tábor opět za námi a my, jenom co si trošku odpočineme a vydechneme, začneme opět vymýšlet a přemýšlet o tom, jak ten příští tábor udělat zase ještě lepší . 
                                                                                                                         Ifča &Šári*